Může voják kandidovat do zastupitelstva obce?

Volby do zastupitelstev obcí se konají v pátek 9. a v sobotu 10. října 2026. S blížícím se termínem se mi vrací jeden dotaz: může voják v činné službě kandidovat do obecního zastupitelstva, a co ho čeká, pokud ho sousedé skutečně zvolí?

Krátká odpověď zní ano. Kandidovat voják může a mandát vykonávat také. Delší odpověď je o tom, co při kandidatuře a po zvolení dělat nesmí, a kde zákon mlčí tak, že je rozumnější se pojistit.

Kandidovat voják může, zakázáno to nemá

Právo ucházet se o veřejnou funkci patří mezi základní politická práva a omezit ho lze jen výslovně. Volební zákon vyjmenovává důvody, pro které někdo nemůže být zvolen členem zastupitelstva, a služba v armádě mezi nimi není. Žádný předpis vojákovi kandidaturu nezakazuje.

Potvrzuje to i Ministerstvo vnitra ve svých metodických materiálech k volbám: vojákovi nic nebrání kandidovat na kandidátní listině politické strany, hnutí nebo jejich koalice jako kandidát bez politické příslušnosti a - bude-li zvolen - svůj mandát vykonávat. Opačný výklad by vojáky bez opory v zákoně znevýhodňoval proti ostatním kandidátům. Ve stejném duchu to letos v srpnu vysvětlilo médiím i tiskové oddělení generálního štábu armády: kandidovat na veřejnou funkci na kandidátní listině některého subjektu nebo s jeho podporou voják zakázáno nemá a s tím se logicky pojí i možnost vést volební kampaň, byť za podmínek popsaných níže.

V malých obcích na Chrudimsku a Pardubicku se kandidátky sestavují ze sousedů, ne z místních organizací stran. Otázka se tak zpravidla netýká lidí s politickou ambicí, ale těch, které prostě oslovili sousedé.

Co voják naopak nesmí: být členem strany

Tady je hlavní past a týká se vojáků z povolání.

Zákon o vojácích z povolání zakazuje vojákovi být členem politické strany, politického hnutí i odborové organizace. Nejde o formalitu - vstup do strany je zákonným důvodem k propuštění ze služebního poměru.

Tento konkrétní zákaz míří výslovně na strany, hnutí a odbory. Členství ve spolku jím omezeno není a u spolku, jehož činností není podnikání, není překážkou ani funkce ve výboru. Samostatné pravidlo totiž míří jinam: voják nesmí být členem statutárního ani kontrolního orgánu právnické osoby, která provozuje podnikatelskou činnost. Pokud tedy vedle mandátu zvažujete třeba založení spolku, samo o sobě to problém není - ověřit si to stojí za to jen tehdy, má-li spolek vedle hlavní činnosti i podnikat.

Prakticky to znamená, že voják může kandidovat pouze jako kandidát bez politické příslušnosti. Cest je několik a všechny jsou legální:

• na kandidátní listině politické strany, hnutí nebo koalice jako nestraník,
• za sdružení nezávislých kandidátů,
• jako nezávislý kandidát.

Rozdíl mezi „kandiduji za stranu“ a „jsem členem strany“ je v tomto případě rozdílem mezi běžnou kandidaturou a koncem vojenské kariéry. Přihláška do strany podepsaná v euforii po úspěšných volbách je jedna z mála věcí, které se v této oblasti opravdu nedají vzít zpět.

Kampaň ano, ale ne v uniformě a ne v kasárnách

Druhé omezení se týká způsobu, jakým voják kampaň vede.

Zákon vojákovi zakazuje pořádat ve vojenských objektech politická shromáždění a provádět v nich politickou agitaci. Vojenský stejnokroj navíc slouží k výkonu služby, ne k politické prezentaci.

V praxi to znamená vyhnout se třem věcem, které jsou přitom lákavé a časté:

• fotografii v uniformě na volebním letáku, plakátu nebo profilu,
• sbírání podpisů a agitaci v kasárnách nebo na pracovišti,
• prezentaci kandidatury jako postoje armády či konkrétního útvaru.

Voják kandiduje jako občan obce, ne jako příslušník ozbrojených sil. Tuhle hranici je dobré držet viditelně - chrání kandidáta i jeho velitele.

Po zvolení: mandát v ohrožení není, uvolněná funkce ano

Častá obava zní, že zvolený voják o mandát stejně přijde kvůli neslučitelnosti funkcí. Nepřijde. Volební zákon vypočítává funkce, které nelze vykonávat současně s mandátem obecního zastupitele, a míří především na zaměstnance téže obce zařazené do obecního úřadu. Voják mezi nimi není. I kdyby neslučitelnost hrozila, nikdy není překážkou samotné kandidatury: vzniká teprve zvolením, mandát nezaniká sám od sebe a zvolený zastupitel dostává několik měsíců na to, aby situaci vyřešil.

Zásadní je pro vojáka jiný rozdíl - mezi uvolněným a neuvolněným mandátem.

Neuvolněný mandát, tedy účast na zasedáních a práce ve výborech vedle služby, je s vojenskou službou slučitelný. Zůstává praktická otázka, jak velitel uvolní vojáka na zasedání zastupitelstva. Mechanismus, který zákon o obcích staví na pracovním volnu a jeho refundaci obcí, je psaný pro zaměstnance, ne pro služební poměr. V praxi se to řeší dohodou s nadřízeným a plánováním služby.

Uvolněná funkce, typicky starosta nebo místostarosta na plný úvazek, je něco jiného. Zákon o vojácích z povolání nezná nic jako dlouhodobé uvolnění z výkonu služby kvůli veřejné funkci. Voják, který chce obec skutečně vést, tak zpravidla stojí před volbou: buď neuvolněný mandát, nebo ukončení služebního poměru. Kdo o uvolněnou funkci usiluje, měl by si tuto otázku vyjasnit se svým služebním orgánem dřív, než o uvolnění bude hlasovat ustavující zasedání zastupitelstva.

Otevřená otázka: odměna zastupitele

Tady je nutné být upřímná, protože jednoznačná odpověď neexistuje.

Voják smí vedle služby vykonávat výdělečnou činnost jen výjimečně a s písemným souhlasem nadřízeného služebního orgánu. Zákon z toho vyjímá jen úzký okruh činností - vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou práci a správu vlastního majetku. Výkon veřejné funkce mezi vyjmenovanými výjimkami není, přitom zastupitel za svou funkci odměnu pobírá.

Existují dobré argumenty pro závěr, že na mandát zastupitele toto omezení nedopadá: jde o výkon veřejné funkce, nikoli o konkurenční přivýdělek, a omezení základních práv se mají vykládat zdrženlivě. Soudy to ale dosud nepotvrdily a Ministerstvo vnitra samo u příslušníků bezpečnostních sborů upozorňuje, že hranice není ostrá a že důsledkem pochybení může být propuštění ze služebního poměru.

Je to přesně ten typ otázky, na který vám AI chatbot s klidem odpoví kategoricky, ačkoli odpověď neexistuje - proč se na ni v právních věcech nespoléhat, jsem psala jinde.

Praktická rada z praxe

Když se mě voják ptá, co má udělat, aby měl klid, odpověď je vždycky stejná a je administrativní, ne právně objevná: zvolení oznamte služebnímu orgánu písemně, včetně toho, že s funkcí je spojena odměna, a o souhlas raději požádejte - i když je obhajitelný názor, že ho nepotřebujete.

Nejde přitom o libovůli velitele. Zákon souhlas váže na to, že činnost neovlivní výkon služby ani jiný důležitý zájem služby - a u neuvolněného mandátu v malé obci je to kritérium spíš argumentem pro žadatele než proti němu.

Stojí to jeden dokument a odstraní to jediné riziko, které v celé věci skutečně bolí. Písemná žádost, na kterou nikdo nereagoval, je pořád nesrovnatelně lepší výchozí pozice než mlčení. Totéž platí pro dohodu o účasti na zasedáních: pokud ji máte s velitelem odsouhlasenou dopředu a písemně, neřešíte ji potom u každého kolizního termínu znovu.

Aktivní záloha je jiný případ

Všechno výše uvedené se týká vojáků z povolání.

Voják zařazený do aktivní zálohy je ve služebním poměru pouze po dobu, kdy skutečně vykonává vojenskou činnou službu, typicky během cvičení nebo nasazení. Mimo tuto dobu se na něj omezení daná vojákům z povolání nevztahují, a může tedy být členem politické strany jako kdokoli jiný. Po dobu samotného výkonu služby se pravidla platná pro vojáky z povolání použijí obdobně a situace je méně jednoznačná - záložník aktivní zároveň v politice by si měl načasování cvičení a volební kampaně raději předem probrat.

Poznámka pro vyšší důstojníky: vojáka z povolání v hodnosti podplukovníka a vyšší řadí zákon o střetu zájmů mezi veřejné funkcionáře. Samotná hodnost ale povinnost podávat oznámení do centrálního registru nezakládá - ta vzniká až při splnění dalších podmínek, typicky při nakládání s veřejnými prostředky nebo rozhodování ve správním řízení. Zvolení do zastupitelstva ji naproti tomu založit může, zejména u uvolněných funkcí.

Shrnutí pro praxi

• Kandidovat může voják z povolání i záložník. Kandidatura sama není nikdy problém.
• Voják z povolání kandiduje výhradně jako nestraník. Členství ve straně znamená konec služebního poměru.
• Kampaň bez uniformy, bez kasáren, bez armádní autority za zády.
• Zvolení mandát neohrožuje, neslučitelnost podle volebního zákona nevzniká.
• Odměnu zastupitele písemně oznámit služebnímu orgánu a požádat o souhlas.
• Uvolněná funkce starosty při souběžné službě prakticky nepřipadá v úvahu.

Navazující čtení

• Právní pomoc vojákům a veteránům - přehled situací ze služebního poměru, se kterými pomáhám
• Založení spolku krok za krokem - pro obecní iniciativy, které chtějí působit organizovaně i mimo volby
• AI jako právní poradce? Proč to může být nebezpečné

Posouzení služebněprávní situace vojáků s vámi proberu ve své kanceláři v Pardubicích i v Heřmanově Městci - ať už řešíte vlastní kandidaturu, zvolení do zastupitelstva, nebo spor se služebním orgánem. Jako advokátka zapsaná v ČAK pod ev. č. 16170 posoudím věc podle vašeho konkrétního služebního zařazení a funkce v obci, ne podle obecné poučky. Přehled dalších oblastí najdete v nabídce služeb.

Prvních 15 minut konzultace je zdarma a bez závazků. Zavolejte na 602 100 676 nebo napište na advokatka@vasulinova.cz.

Každý případ je jiný. Ráda si vyslechnu vaši situaci a společně najdeme řešení.

Mgr. Martina Vašulínová

Disclaimer: Informace mají pouze informativní charakter a nenahrazují individuální právní radu.